Něco jako pohádka: Jak jednou Jenda skoro sám urval v Libouchci tři body

Je to přesně skoro tak, jak v názvu této rádoby pohádky. Zápas od zápasu, díky Jendovi lezeme tabulkou výše a výše. Kdyby jsme neumřeli, tak snad dolezeme i nejvýše. Já se vždycky těším, koho si náš nejlepší hráč po zápase vybere, jako spolu - štírka, aby se neplácal po ramenouch jen sám ;o) Je to přesně hráč do našeho týmu chlapáků ... něco jako tahoun, který to všechno odmaká, povolí, utáhne, nahraje na góla, sám také neopomene vsítit a hlavně správňácky hecuje.

Jenže Jendo, Ty kluku skoro ušatá, Ty to dokazuješ i mimo mistrovské utkání, že to kurňa s balónemu umíš ... břevínko je břevínko ;o)

link na fotky ... zde